HISTORIE

V 18. a 19. století byli pro lov hojně využíváni foxteriéři, u kterých se ale začínal prosazovat chov psa jako společníka. Anglický farář John Russell tomu chtěl zabránit a rozhodl se vytvořit nového lovecky upotřebitelného psa. Dal vzniknout hned dvěma typům: dlouhonohým a krátkonohým psům. Právě ti s dlouhýma nohama se prosadili mezi myslivci, zatímco krátkonozí teriéři se prodávali především do stájí jako hubiči škůdců.

Pravděpodobným předkem současných Jack Russell teriérů byl, dnes již neexistující, anglický bílý teriér. Jako první "Jack Russell teriér" bývá označována celobílá fenka Trump, kterou vlastnil právě pastor John "Jack" Russell. Roku 1863 jednoho ze svých teriérů poprvé vystavil a další následovali i roku 1869. Po tomto roce ale s výstavami přestal a přál si, aby se jeho teriéři nestali oficiálním plemenem. Russellovi psi se ale dostávali k dalším chovatelům a v chovu se pokračovalo. Nakonec se plemeno rozdělilo na dvě varianty rozdílné velikosti: Parson Russelly a Jack Russely. Tehdejší chovatelé se snažili především o zachování dobré povahy a možnosti loveckého upotřebení, nehledělo se příliš na vzhled a docházelo i ke křížení s úplně jinými jedinci.

Roku 1894 Arthur Blake Heinemann, chovatel, který převzal chov po Russellovi, vytvořil první standard plemene, avšak šlo spíše o neoficiální dokument. Další vznikl i v roce 1985 v Německu. (Zdroj: wikipedie.cz)